(lat. arthritis psoriatica též známa jako artropatická psoriáza nebo psoriatická artropatie) je chronické zánětlivé kloubní onemocnění, jež se vyznačuje přítomností artritidy u nemocných s psoriázou. Celkem 1–3 % populace trpí výskytem psoriázy, 42 % z nich onemocní i psoriatickou artritidou. Onemocnění postihuje muže i ženy stejnou měrou. Kožní změny předchází kloubním ve více než 75 % případů. Aby lékař co nejříve zachytil možnost rozvoje psoriatické artritidy u pacientů s lupénkou, může dát pacientovi opakovaně k vyplnění dotazník PEST (5 otázek). Pokud pacienta bolí klouby na rukách/nohách, má otoky a ranní stuhlost kloubů, je potřeba o tomto informovat svého dermatologa.

Psoriatickou artritidu řadíme mezi skupinu spondylartritid. Charakteristické známky jsou postižení distálních interfalangeálních kloubů (DIP); difúzní otok postiženého prstu (daktilitidy); erozivní změny na kloubech prstů; entezitidy, hlavně úponu Achillovy šlachy; bolestivost kloubů; zmírnění obtíží rozcvičením; častější postižení očí (konjunktivitida, iridocyklitida).

Typický začátek je mono nebo oligoartikulární kloubní postižení. V laboratorním nálezu dominuje zvýšení sedimentace a CRP. Důležitá je negativita revmatoidních faktorů. Psoriatická artritida nejčastěji postihuje pacienty okolo 40. roku života. Na vzniku onemocnění se nejvíce podílí genetické vlivy, infekční onemocnění a obranyschopnost jedince.

K léčbě se využívají hlavně sulfasalazin, metotrexát a leflunomid, zde je důležitá spolupráce dermatolog/revmatolog. Pokud tato léčba není účinná nebo je kontraindikovaná, je pacient léčen biologickou léčbou nebo cílenými molekulami v centrech biologické léčby.