Biologická léčba uskutečňuje, o čem pacienti a lékaři dosud jen snili

Když se řekne biologická léčba, řada lidí si představí bylinky nebo přírodní doplňky stravy. Takzvaná biologika však nejsou něčím, co byste si mohli nasbírat na louce nebo v lese. Naopak – jde o produkt vyspělé technologie a genového inženýrství. Velmi dobře to vědí pacienti, kterým tato léčba výrazně pomohla v boji s těžkou chorobou, nebo dokonce zachránila život.

Biologické léky se výrazně liší od klasických přípravků založených na relativně jednoduché chemické sloučenině. Jde o léky vytvořené biotechnologickými postupy pomocí živých organismů. Molekuly účinné látky obsažené v léku bývají obrovské. Pro představu: kdyby se molekula běžného léku proti bolesti hlavy zvětšila do velikosti třiceticentimetrového školního pravítka, pak by molekula bioléčiva používaného pro léčbu lupénky vedle ní narostla do výšky Eiffelovy věže.

Léčba cílená

O biologické léčbě se hovoří také jako o léčbě cílené. „Díky bouřlivému rozvoji biotechnologií v posledních desetiletích se vědcům podařilo identifikovat určité molekuly nebo pochody, které jsou spojené pouze s chorobou, a na ně léčbu zacílit. Biologika využívají vlastní imunity těla. Modifikují ji tak, jak je zrovna potřeba k dosažení léčebného účinku,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

"Přírodní" medicína?

Spojitost s „přírodní“ medicínou tu přesto je. Biologické léky často napodobují přirozené procesy probíhající v těle. Určitým mikroorganismům zadají vědci úkol tím, že změní jejich genetickou informaci. Organismy pak začnou vytvářet určité látky (třeba enzymy) podobné těm, které si za normálních okolností lidské tělo vyrábí samo, ale pacientům chybí.

Komu pomáhají?

Popsaná situace je jen příkladem. Mechanismy účinku se mohou výrazně lišit lék od léku – podle toho, jak je vyvinut a proti které nemoci je zaměřen. Biologika nalezla uplatnění v řadě odvětví medicíny.

Velký význam dnes mají při léčbě autoimunitních zánětlivých chorob, které postihují klouby, kůži nebo zažívací trakt. Ohromnou a stále rostoucí roli mají v onkologii. Dokážou cílit přímo na rakovinné buňky a ty zdravé nechají být. Po dlouhé době dostali šanci na vyléčení třeba pacienti s hepatitidou typu C, kterým dříve dostupná léčba nepomohla, a oni se museli smířit s neradostnou prognózou. Biologická léčba výrazně pomáhá pacientům s roztroušenou sklerózou či Alzheimerovou chorobou. Šanci na kvalitnější a delší život dostali pacienti se vzácnými dědičnými chorobami.

„Bez nadsázky se dá říci, že biologická léčba představuje převratnou technologii, o jaké lékaři a pacienti dříve pouze snili. Jde o splnění nejsmělejších vizí, které od začátku provázely výzkum genetické informace živých organismů. Potenciál není zdaleka vyčerpaný, aktuálně jsou další stovky nadějných léků ve vývoji,“ doplňuje Jakub Dvořáček.

Biologika pro všechny

„Je v zájmu pacientů i celé společnosti, aby se biologikům nekladly do cesty zbytečné překážky a dostali je všichni pacienti, kteří z nich mohou mít prospěch,“ dodává. Přínos pro pacienta je zřejmý. Celá společnost pak má prospěch z toho, že dobře léčený pacient může uniknout invaliditě či z pohledu zdravotního systému drahým komplikacím své nemoci.

Mezi pacienty se úspěchy biologické léčby rychle rozkřikly. Stává se tak, že ji někteří lidé považují za jakýsi všelék. Je nutno zdůraznit, že tak to zase není, záleží a konkrétním pacientovi. Je nutné apelovat na to, aby lidé věřili svým lékařům. Ti vždy volí z někdy širší, jindy užší nabídky dostupných léčebných možností tu nejvhodnější.

Zdroj: www.aifp.cz